On-line násilí není vidět, ale bolí. Nevědomost neomlouvá

• 11 % dětí tráví na mobilu více než 6 hodin denně, zatímco průměr jsou jen 3 a půl hodiny.
• Téměř 4 z 10 dětí uvedly, že jsou na internetu v kontaktu s někým, koho vůbec neznají. 
• 60 % dětí si do postele bere telefon, přestože jim to 8 z 10 rodičů zakazuje.  
• Téměř každé 4. dítě ve věku 8-15 let se chová na internetu rizikově, to je asi 170 000 dětí.  
• S kyberšikanou se setkalo každé 5. dítě, ve školní třídě o 30 dětech tak najdeme v průměru 6 dětí s touto zkušeností.  
• Sportující děti jsou 2krát šťastnější než ty, které sportují málo nebo vůbec.

Téměř 5000 respondentů – dětí od 8 do 15 let, dospělých i rodičů dětí – se účastnilo výzkumu Děti on-line. Když rodič netuší… „Cílem bylo zjistit, jak rodiče dohlížejí na chování svých dětí v on-line světě, jak děti v tomto prostředí tráví svůj čas, zda sdílí s rodiči to, na jaká rizika tam narážejí. Zároveň mapoval i pocit štěstí dětí, jaký vliv na to má čas strávený na mobilním telefonu nebo zájem rodičů o to, čím se děti v on-line světě baví,“ říká manažerka Nadace O2 Dominika Herdová.  

Unikátní výzkum pro společnost O2, která se aktuálními tématy chování v digitální světě zabývá dlouhodobě prostřednictvím Nadace O2 a jejího programu O2 Chytrá škola, prováděla výzkumná agentura NMS Market Research.

„Digitální wellbeing a on-line bezpečí zejména dětí vnímáme ve skupině PPF jako velmi akutní a celospolečensky důležité téma. Tento výzkum je proto základním kamenem dlouhodobějšího projektu, v rámci kterého se budeme prostřednictvím řady aktivit Nadace O2, Nadace PPF, ale i televizí Voyo a TV Nova věnovat prevenci rizik v on-line světě a vzdělávání dětí i jejich rodičů v oblasti digitální bezpečnosti a wellbeingu. Chceme na problematiku upozornit širokou veřejnost, protože se to týká každého z nás. Jedním z komunikačních nástrojů bude i očekávané pokračování úspěšného seriálu Marty is dead – film a seriál Anna is Missing, který vznikl za podpory Nadace PPF a jehož příběh ukazuje, jaká rizika a nebezpečí s sebou může digitální prostředí a jeho neznalost nést,“ popisuje za Nadaci PPF členka správní rady Jana Tomas Sedláčková.

Odborným konzultantem byl sociolog Daniel Prokop z PAQ Research. Výzkum je podle něj unikátní v tom, že ukazuje různost využívání technologií dětmi. „Část – bohužel menšinová – se na mobilu věnuje denně sebevzdělávání, hledáním inspirace a informací do školy. Tahle schopnost využívat technologie pro vlastní rozvoj se často přenáší i do dospělého života a velmi se v ní liší sociální třídy. Naopak sledujeme, že děti trávící extrémní čas na mobilu mají horší subjektivní wellbeing – hlavně pokud jde o náhradu jiných aktivit. Obě tyto věci bychom ve vzdělávání neměli podcenit,“ říká. 

ČAS NA MOBILU 

Děti ve věku 8-15 let tráví v průměru na svém mobilním telefonu 3 hodiny a 28 minut denně. Výzkum ukázal, že jejich rodiče ovšem žijí v představě, že je to o 30 minut méně. Pokud bychom se pak podívali na věkovou kategorii starších dětí, tedy 14 a 15 let, vidíme rozdíl mezi tím, co si myslí rodiče, versus co přiznávají děti, už rovnou hodinu, protože dospívající přiznávají, že jsou na telefonu 4 hodiny a 37 minut.  

Pokud bychom se zaměřili na to, kde v on-line prostředí konkrétně tráví děti svůj čas, pak jednoznačně vedou sociální sítě. Využívání většiny z nich roste s věkem. „Ukázalo se, že se zde jasně vymyká YouTube. Rodiče ho dětem pouštějí od mala. Stává se tak přirozenou součástí jejich dnů a jeho obliba se s věkem nemění. Z výzkumu vyšlo, že ho sleduje 73 % dětí ve věku 8-9 stejně jako 74 % dětí ve věku 12-13 let,“ popisuje Tereza Friedrichová z výzkumné agentury NMS Market Research.  

RODIČOVSKÁ KONTROLA 

Naprostá většina rodičů dětí ve věku 8 až 9 let říká, že ví, co jejich děti na internetu dělají. S rostoucím věkem ale postupně jejich kontrola slábne. Pozitivní je, že 80 % dětí říká svým rodičům pravdu o tom, co v on-line světě dělají. Heslo do mobilního telefonu sdílí s rodiči 2 ze 3 dětí. Polovina rodičů kontroluje instalované aplikace, více než třetina pak i pohyb dítěte, 31 % používá aplikaci pro rodičovskou kontrolu.   

Časový limit pro používání mobilu má rodiči stanovený 72 % dětí ve věku 8-9 let, s věkem postupně kontrola slábne. „Z výzkumu vyplynulo, že mezi 14 a 15 lety má limit nastaveno už jen 20 % dětí. Zbývajících 80 % dětí tedy může na telefonu trávit kolik času chce. Jen pro představu, více než 5 hodin denně na telefonu tráví každé 4. dítě, a to také zvyšuje pravděpodobnost, že narazí na nějaké riziko,“ vysvětluje Dominika Herdová.  Zajímavé je, že 76 % rodičů tvrdí, že by se život jejich dětí zlepšil, pokud by trávily na telefonu méně času. Děti v tom s rodiči nesouhlasí. Myslí si to jen 36 % z nich. 

MOBIL V NOCI

Zásadním problémem je ovšem čas, kdy jsou děti mimo přímý dohled rodičů, tedy především večer a noc. Z výzkumu vyplynulo, že 8 z 10 rodičů zakazuje používat dětem mobil v době, kdy mají spát. Alarmující je, že téměř 60 % dětí si telefon do postele i přes tento zákaz bere. „Znepokojující je strmý nárůst tohoto fenoménu s věkem. Zatímco 8-9leté děti mají mobil v posteli přes zákaz ve 28 % případů, ve věku 14-15 let ho bez dovolení v noci používá už 80 % této věkové kategorie,“ upozorňuje Dominika Herdová a doplňuje, že většina rodičů kontroluje dodržování zákazu fyzicky, zbytek pak buď tím, že dítěti vypne přístup na Wi-Fi nebo veškeré připojení k internetu.  

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 

Výzkum jasně ukázal, že rizikově se na internetu chová asi 170 000 českých dětí. Téměř 4 z 10 dětí přiznávají, že mají nějakého “on-line kamaráda“, kterého nikdy neviděly, osobně ho neznají a pouze si s ním píší.  

Výzkum se zaměřil i sdílení fotografií a videí sebe sama, tedy selfies. To přiznává 35 % dětí a 27 % dospělých. Možná ještě rizikovější chování – sdílení fotek a videí ze svého okolí potvrzuje 29 % dětí a dokonce 40 % dospělých, každý pátý člověk v kategorii 18-65 pak sdílí také svou domácnost a 13 % dokonce i osobní informace.   

Čím více času se děti pohybuje v on-line světě, tím častěji se setkávají s kyberšikanou. „S nějakou formou kyberšikany se setkalo každé 5. dítě. Statisticky – v průměrné velké školní třídě tak s touto zkušeností najdeme 6 dětí. Čím jsou děti starší, tím častěji na tento jev narazily. Ve 14 až 15 letech má tuto negativní zkušenost již 35 % dospívajících, dívky pak častěji než chlapci,“ říká Tereza Friedrichová.

Kyberšikana je typická svou opakovaností, intenzitou a negativním dopadem na oběť. „Jednat se může o verbální šikanu jako jsou nadávky, dehonestace, hating, přes publikování ponižujících fotografií a videí včetně těch intimních, až po vyhrožování, vydírání a krádež identity. Některé z výše uvedených jednání mohou naplňovat skutkovou podstatu trestného činu nebo přestupku,“ vysvětluje pplk. Mgr. Jaroslav Hrabálek z Odboru obecné kriminality Policejního prezidia ČR a doplňuje, že: „V takovém případě policie v rámci trestního řízení identifikuje oběť trestného činu, zjistí od ní podstatné informace, popřípadě provede zálohu zájmových dat.“  Policie disponuje jak specialisty na kyberkriminalitu, tak policisty, kteří jsou vycvičení na komunikaci s dítětem.  

ON-LINE SVĚT A ŠTĚSTÍ 

Téma digitálního wellbeingu se v posledních letech stává stále zásadnějším. Optimálně si rozvrhnout čas strávený s technologiemi je pro rodiče i děti stále složité. Přitom i na tom závisí míra štěstí dětí. Výzkum jasně ukázal, že děti, které sportují jsou 2krát šťastnější než ty, které sportují málo nebo vůbec. U dívek klesá míra štěstí s věkem.  

Asi nejdůležitějším zjištěním pak je, že na štěstí dětí má zásadní vliv zájem rodičů. Děti, o které se rodiče zajímají, jsou 2krát šťastnější. Čím tedy více rodič s dítětem mluví, tím více se cítí dítě šťastné. „Komunikace hraje zásadní roli i v tom, aby se rodič vůbec dověděl, co dítě na sociálních sítích dělá a s kým je v kontaktu. A děti to s rodiči chtějí sdílet, 8 z 10 dětí tvrdí, že rodičům říká pravdu o tom, co na mobilu dělá,“ říká Dominika Herdová. A potvrzuje to i vedoucí odborných služeb Linky bezpečí Mgr. Kateřina Lišková: „Nebojte se s dětmi mluvit a objevovat jejich svět. Zájem rodičů o to, co děti dělají, co prožívají, je velmi důležitý. Podobně nutný je i otevřený prostor pro řešení případných potíží. Děti potřebují vědět, že se na své rodiče mohou obrátit, že se svými problémy budou přijaté a někdo jim s nimi pomůže. I kdyby třeba udělaly na začátku chybu. Nezaslouží si, aby jim někdo v online prostředí ubližoval.“ 

DĚTI Z O2 CHYTRÝCH ŠKOL 

Nadace O2 se prostřednictvím O2 Chytré školy věnuje tématu digitálního bezpečí kontinuálně. Od roku 2018 učí děti, rodiče i učitele, jak využívat technologie a jak se pohybovat na internetu bez rizika. Výzkum ukázal, že děti z O2 Chytrých škol jsou na mobilu aktivnější a tráví na něm i více času. Zároveň jsou ale mnohem více edukovanější – 57 % dětí si věří v tom, že pozná falešnou stránku, oproti tomu v běžné populaci dětí je to jen 30 %. „Díky tomu jim nejspíše i rodiče více důvěřují. Tyto děti mají mnohem méně často nastaven limit na používání telefonu a když už, tak si děti tolik nestěžují, že by jim nestačil. Navíc se ukázalo, že 6 z 10 dětí z O2 Chytrých škol nikdy nepoužívá mobil v noci a díky tomu, že se digitálnímu bezpečí věnují ve výuce a znají rizika, v mnohem menší míře sdílejí fotky své i svého okolí,“ doplňuje Dominika Herdová.  

Více informací naleznete na www.bezpecnevsiti.cz.

Kompletní výzkumná zpráva Děti on-line. Když rodič netuší… je ke stažení na stránce: https://o2chytraskola.cz/vyzkumy/deti-on-line-kdyz-rodic-netusi